Články


TEST 1: Ford StreetKa - Kdo má vítr kolem uší - pokračování

2007-05-13 Přečteno: 2 740x

StreetKa má také bratra se střechou - SportKa.

Střecha je pryč a my vidíme, že naše domněnky se potvrdily: autu to bez střechy sluší nesrovnatelně víc. Dominantou jsou v této chvíli dva masivně působící hliníkové rámy, které mají za úkol chránit hlavy posádky při případném převrácení vozu. Silueta znenadání dostane šmrnc a auto přímo vybízí k usednutí. Budiž.

Šetření na nepravých místech

Otvíráme dveře. Zde naše ruka padne na jeden z prvků, k nimž máme výhrady. Jde o kliky dveří. Ty jako takové jsou v pořádku, ale jejich původ je nepochybný. Stejně jako krytky zámků dveří pocházejí z devadesátých let minulého století z vozů Escort/Fiesta. Nevíme, zda k jejich použití vedla touha šetřit, leč nám se jeví jako příliš laciné opomenutí. Tyto dva detaily (z mnoha, bude o nich řeč) zcela jistě bylo možné nahradit jejich originálními protějšky - nebo jim alespoň dopřát lakování v barvě vozu. Prospělo by to.

Usedáme do příjemně tvrdých kožených sedaček. Ty mají dobré boční vedení a tradičně "fordovsky" dlouhá opěradla. Ta podpoří i dlouhány, na rozdíl od sedáků, jimž by pár centimetrů navíc neuškodilo. Velkou výtku si zaslouží opěrky hlavy. Jsou tvrdé, placaté, nastavitelné pouze výškově (vzhledem k jejich tvaru možná díkybohu) a připomínají jakési lopatky. Faktem je, že jsou posazeny tak nešikovně, že hlava se při pohybu zpět dostane svým temenem do kontaktu s jejich horní hranou - a to bolí. Ponechme stranou fakt, že při karambolu i tak odvedou svou funkci, to bezesporu. Ale i zde se podle nás šetřilo na nepravém místě.

Obě sedadla jsou výškově stavitelná. Systém jejich polohování nám ale nepřipadá nejšťastnější. Pákou vedle sedáku se sice tato část nadzvedává celá, ale zadek o něco víc. Ve vyšších polohách pak je sedák nastaven šikmo dolů a sedací partie z něho sklouzávají. Systém kolébky, kdy se výškově nastavuje sedadlo i opěradlo dohromady v pevném úhlu, je podle nás vhodnější.

Testovaný vůz byl vybaven doplňkovým koženým paketem. Ten zahrnuje vyhřívaná sportovní sedadla, výškově nastavitelné sedadlo spolujezdce, manuální klimatizaci a rádio s přehrávačem na šest kompaktních disků. Kůže je příjemná na dotyk a přesto, že nejsme příznivci kožených výbav, v tomto případě je dojem kladný.

Jak dopadla "civilní" verze Ford Ka v crash testu?

Stejným materiálem je potažený i volant. Ten je další součástí, k níž máme připomínky. Auta značky Ford měla vždy volanty velice zdařilé, jejich věnce byly nadprůměrně tlusté (a proto výborné) a celý díl působil masivně a kvalitně. Ne tak u modelu StreetKa. Věnec je, jak už bylo řečeno, sice obšitý kůží, je ale příliš tenký. Volant je jen dvouramenný (proč?), jeho střední část malá a plastová. Působí jako stavebnice. Dojem lepšího zboží chtějí asi navodit dva plastové stříbrné kroužky kolem paprsků mezi středem a věncem à la volant z Mondea, ale nedaří se jim to. Jsou rozviklané a celý volant působí nedodělaně. Škoda.

Stejně tak obě páčky pod volantem pocházejí z generace fordů Fiesta/Escort. Ne že by byly špatné nebo nehezké, ale evidentní šetření používáním již starých "výběhových" dílů v novém autě až příliš bije do očí.

Lenost tvůrců?

Vynikající je naopak hlavice řadicí páky. Je provedená v matném hliníku a velmi dobře padne do ruky. A když přečkáte několik prvních dotyků po ranním nastartování, kdy do dlaně jaksepatří studí, je to velmi příjemná společnice. Tento díl vůbec má jakýsi "retro" duch, vzpomínku na staré dobré sportovní vozy. Řadicí páka je totiž tenká, ba tenoučká, trčí z kulisy jako tykadlo se stříbřitou bambulí. A řazení je požitek. Sice by na sportovní auto mohlo mít výrazně kratší dráhy, ale i tak je sázení rychlostních stupňů přesné a snadné.

Přístrojová deska je příjemně černá, její tvary jsou oblé - jakoby se před očima prolínalo několik vodních kapek. Ovládání ventilace a klimatizace je standardní pomocí otočných voličů. Velmi laciným dojmem působí rozviklaný plastový překryt odkládací schránečky - většinu místa před spolujezdcem spolknul airbag -, stejně jako kryt odkládacího prostoru na zadní stěně mezi sedadly. Tato schránka je na rozdíl od kolegyně vpředu uzamykatelná. Jenže kryt je natolik chatrný, že bychom si sem troufli odložit leda tak krabičky od cédéček - už na pohled je vidět, že by stačila trochu větší síla a kus plastu by se poroučel.

Na pohled pěkně ztvárněný je přístrojový panel. Dominuje mu ukazatel rychlosti, nechybí otáčkoměr a dva povinné ukazatele paliva a teploty. Šedý podklad, bílé znaky, červené ručičky. Celkový a denní počítač kilometrů je digitální, rastrový, špatně čitelný a nepodsvícený. A tady se dostáváme k další nedotaženosti, jíž je podsvícení tohoto dílu v noci. Středová konzola i rádio svítí tak, jak mají a orientace na nich nepůsobí sebemenší potíže. Ovšem nasvícení přístrojů zelenou žárovkou "seshora" je žalostné. Kupříkladu u zmiňovaných Escortů i Fiest (o generaci nazpět!) je řešení stejné, světlo je ale rozptýleno rovnoměrně po celé ploše a působí příjemně. U Fordu StreetKa je ale mnohem víc nasvícena horní třetina, přičemž ta dolní je výrazně tmavší a co víc: malý displej s počítadlem kilometrů není podsvícený. Řidič se tak v noci nemá prakticky šanci dozvědět, kolik kilometrů ujel, ať už celkem nebo na výletě. Tento nešvar považujeme za velké mínus, zvlášť jedná-li se o model uvedený nedávno. Dobrá čitelnost přístrojů je prostě důležitá.

Rádio hraje velmi dobře a prostor dokáže zaplnit příjemným zvukem i při otevřené střeše a rychlé jízdě. Významně k tomu přispívá dvojice zadních reproduktorů namontovaných za opěradly. Spolu s rádiem s měničem na šest kompaktů jde o příplatkovou výbavu.

Na co se můžete těšit již zítra? Test Citroënu C3 Pluriel! Osm ventilů s energií

Otočme nyní klíčkem ve spínací skřínce. Rozbublá se velmi sympatický zvuk motoru 1,6 SOHC. Jeho 70 kW (95 koní) je sice solidní hodnota, ale podvozek i celé auto by rozhodně snesly porci větší. A radost a potěšení z jízdy by pak také narostlo. Motor umí s autem slušně zahýbat, díky nízké hmotnosti vozu je jízda svižná, motor - ač osmiventilový - se nebrání vyšším otáčkám a příjemně jde za plynem. Dvouventilový rozvod má na svědomí také to, že motor táhne už od nižších otáček. Maximum výkonu leží na 5500 otáčkách za minutu, nad šest tisíc už silně uvadá.

 Jak už se zdá na pohled, tenhle ford se velmi rád hýbe. Zrychluje, zpomaluje, zatáčí. Přesně tak, jak tvůrci chtěli: přináší radost z jízdy. Omezení jsou samozřejmě daná, motor vpředu a náhon tamtéž, vyšší stavba a přes přitvrzení přeci jen podvozek cestovního, byť miniauta. Ale na semaforech na první dva rychlostní stupně uniká i nadupanějším soupeřům a vysloveně si libuje v klikaticích v rychlostech tak mezi 70 a 100 km/h. Tam si motor příjemně zpívá, podvozek snížený o 55 mm sedí, jen občas zapískají pneumatiky a brzdy ani při opakovaném razantnějším sešlápnutí nevadnou. A to jsou vzadu jen bubnové. Inu, 1,2 tuny není až taková masa.

Ford StreetKa je živým a pohledným kompromisem. Dává zažít sportovní jízdu, předvede, jaké to je s větrem ve vlasech, přitom se s ním dá cestovat. Spotřebu lze udržet na výrobcem udávaných 7,9 litru, ač auto pochopitelně svádí k razantnější práci s plynovým pedálem. Je to prostě o užívání a s takovým autem se nejezdí sedmdesátkou na pětku.

Takže pokud sháníte přijatelnou variantu otevřených roadsterů na léto, mohlo by "pouliční káčko" být volbou pro vás. Nabízí se pouze s jedním motorem a dvěma stupni výbavy. Ta dražší, námi vyzkoušená, s koženými sedačkami, klimatizací a rádiem s CD měničem, přijde na 715 tisíc korun. Základní varianta bez zmiňované trojice výbavy stojí pak 639 tisíc.

Naše hodnocení Fordu StreetKa

PLUSY

  • sedačky (kromě opěrek)
  • řazení
  • podvozek
  • nízká hmotnost
  • živý motor
  • radost z jízdy

MÍNUSY

  • dvouramenný volant
  • přístrojový panel
  • laciné prvky v interiéru staršího data vzniku
  • chybějící větrolam v základní výbavě

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie

Ford KA

Toto je článek o modelu Ford KA

Nový Ford Ka: Brazílie má svou novinku

Nový Ford Ka

Brazilské Ka se od toho evropského bude v mnohém lišit. Na starém kontinentě by Ford rád rozvíjel nové hodnoty kinetického designu, kdežto kubistické hrany miniauta z Jižní Ameriky připomínají spíše 90. léta. Sportovně nízká světlá výška také není tím, co patří k Novo Ford Ka, protože brazilské komunikace, ty potřebují pořádný kus místa mezi autem a povrchem, po kterém se jede.

Pod ...

TEST 1: Ford StreetKa - Kdo má vítr kolem uší

Ford StreetKa - Kdo má vítr kolem uší

Ač je letošní léto pomalu ale o to jistěji za námi, možná vás potěší jako malé připomenutí horkých dnů dva testy otevřených vozů pro radost. Každý z nich je svým pojetím a zaměřením jiný, proto je nesrovnáváme v soupeřivém duelu. Postavili jsme je vedle sebe, abychom vám přiblížili, co každý z nich nabízí. Našimi letními zástupci jsou Ford StreetKa a Citroën ...


Články