Články


Fakta a mýty o amerických autech a nejen Fordech

27 komentářů 2012-05-28 Přečteno: 6 750x

Neustále se setkávám s různými "odborníky" na americká auta a to i tady u nás ve Ford clubu, a proto už mi to nedalo a rozhodl jsem se osvětlit pár věcí na toto téma. Článek je sice dlouhý, ale přesto doufám, že se najde pár lidí, kteří mu budou věnovat čas a se zájmem si ho přečtou až do konce. Jsem nadšencem do amerických automobilů již více než 20 let, ve spoustě z nich jsem se svezl nebo je i řídil a tak jsem si už sám na ně mohl udělat určitou představu. Nezakrývám, že moje nadšení neustává, protože si myslím, že tahle auta mají obrovskou duši, kterou mi evropská nebo japonská auta nikdy nenabídnou a proto mně většina aut, pohybujících se na našich silnicích naprosto nezajímá. Přesto se pokusím o objektivní náhled na tyto vozy a snad se mi podaří vymítit i některá klišé, která jsou s těmito auty spojená. Tím mám na mysli především názor, že americká auta jsou zbytečně velká, strašně žerou, nebrzdí, nezatáčí, jsou nemoderní a zastaralá a jejich interiéry, jako by vypadly z 80. let. Já se zde pokusím ukázat, že americká auta jsou v zásadě stejná, jako ta naše a že rozdíly ve skutečnosti nejsou tak velké, jak by se mohlo na první pohled zdát.

První, co určitě každého upoutá, je vzhled. Přiznejme si, že většina americké produkce má naprosto odlišný design, než na co jsme zvyklí. Američané mají prostě rádi musculaturní (a tím rozuměj svalnatý) design, ve kterém dávají na odiv svoje svaly a sílu pod kapotou. Ostatně kdo z nás by chtěl jezdit v něčem, co vypadá jako psí žrádlo? Asi se jim ani nelze divit. Rozdíl je samozřejmě také ve velikosti auta, i když ne tak docela. Ano, většina americké produkce jsou auta ve velikosti Superbu či BMW řady 7, ale to neznamená, že zde nenajdete i malá auta. Ostatně Ford v USA nejen prodává ale i vyrábí svojí Fiestu nebo Focuse, Chevrolet nabízí Spark nebo Cruze, Dodge svůj malý Caliber nebo nově Dart, postavený na bázi Alfy Romeo Giullieta. Zkrátka svět se změnil a americká auta už dávno nejsou přerostlé obludy se spotřebou 30L/100km, jak si někteří stále myslí. Na druhou stranu, kdo z nás by nechtěl jezdit v něčem větším a pohodlnějším, než je krabice od bot s názvem Fabia, kterou Češi tak milují a nechal by se raději rozmazlovat masážními koženými sedadly s vyhříváním nebo naopak chlazením spocených zad? Já v tom mám celkem jasno.

 Pohled běžného Američana na auto je zcela odlišný od toho našeho. V USA je auto naprostou samozřejmostí pro každého a také je pro každého finančně dostupné. Američané auta považují za běžnou spotřební věc a proto za něj ani nejsou ochotní utrácet velké peníze. Naproti tomu tady v Evropě je auto pořád považováno za určitý luxus a tomu odpovídají i ceny. Současně u nás platí, že s velikostí auta úměrně roste i pořizovací cena. V USA je situace trošku odlišná. Samozřejmě, že větší auto bude i dražší, ale ne o tolik. Cenu určuje především míra luxusu a tudíž v USA především značka výrobce. Proto je normální, že tam koupíte Cadillac velikosti BMW 7 za dvojnásobnou cenu, než např. stejně velký Chevrolet či Ford. A přesto všechno je i ten Cadillac nebo Lincoln o polovinu levnější, než např. to zmiňované BMW nebo Mercedes. No prostě jiný kraj, jiný mrav. Ale oni i ti evropští prodejci tam musí svoje auta prodávat výrazně levněji, aby byli vůbec konkurenceschopní. Proto třeba VW Jetta koupíte v USA o téměř 200.000,- Kč levněji než u nás a třeba takové nové Porsche 911 už za 1.500.000,- Kč nebo ve své době nový Nissan 350Z za 550.000,- Kč. To opravdu není překlep. Já sám jsem ty ceny nových aut viděl na vlastní oči, když jsem tam byl. Jako další příklad mohu uvést třeba u nás tolik oblíbený Focus. V USA se základní verze prodává v přepočtu za cca 325.000,- Kč. Říkáte si, no a co? Vždyť ten se za stejné peníze prodává i u nás, tak kde je ten rozdíl? Rozdíl je v tom, co za svoje peníze dostanete, protože základní Focus v USA má pod kapotou dvoulitr se 160 koňmi. U nás tenhle motor není v nabídce, takže lze vybrat verzi 1,6L EcoBoost se 150 koňmi, jenže už za 500.000,- Kč při zhruba stejné výbavě. A to už je sakra rozdíl, když si vezmete, že prakticky dostanete totéž. Tedy až na to, že v USA jsou věci jako el. okna, el. zrcátka nebo klimatizace už 20 let naprostou samozřejmostí, za kterou se nepřiplácí. Holt jiný kraj, jiný mrav.

Spousta lidí namítá, že americká auta strašně žerou. A ono je to svým způsobem pravda, ale jen do chvíle, než se nad tím pořádně zamyslíte. Nelze totiž srovnávat jablka s hruškami a porovnávat spotřebu pětimetrového sedanu s šesti litrovým motorem pod kapotou o výkonu 450HP s Fabií 1,4L a asi pěti koňmi a dvaceti osli pod kapotou. To vážně nejde. Pokud to budete brát spravedlivě, tak na stejnou čáru postavíte Mercedes, Audi, Lexus nebo další prémiové značky o stejné velikosti, váze a podobných parametrech motoru. Potom ale najednou zjistíte, že i tyhle vyhlášené značky mají ve městě spotřebu převyšující 20L a např. v případě Porsche Cayenne nebo Range Rovera dokonce ve městě atakují hranici 35L/100km. A já vám tady říkám. Vážení přátelé, kam se na ně hrabou americké koráby s 18-22L/100km. Samozřejmě ne každé americké auto má pod kapotou motor V8. Tahle představa je naprosto nesmyslná a vychází z dlouhodobé neznalosti tamních aut. Standardem jsou řadové čtyřválce a u větších aut motory V6. Doba se mění a mění se i americká auta. Pokrok nelze zastavit a tak nové motory potřebují pro dosažení stejného výkonu jako starší V6 či V8 méně válců a přitom nabízí mnohem nižší spotřebu.

Někdo se může ptát, proč američané nepřešli na malé ekonomické motory, tak jako my. Vždyť turbo spolehlivě nahradí objem a dosáhne také závratných výkonů. Tedy pokud si někdo myslí, že 150 nebo 200HP je závratný výkon. Kupříkladu sportovní sedan, které jsou v USA v poslední době velmi populární, jako je např. Cadillac CTS-V s motorem 6,2L V8 dosahuje výkonu 560HP, konkurent v podobě Dodge Charger SRT8 s motorem 6,3L V8 HEMI pak 470HP. Tady jsme opravdu trošku někde jinde. A to se nebavím o sportovních coupé, jako je Chevrolet Corvette ZR1 se svými 640HP nebo nový Shelby GT500 se 650HP. Kde, že je ta sportovní Fabia RS 1,4TSi? Asi zadupaná někde v prachu americké pouště. Když už jsem u toho Cadillacu CTS-V, víte, že už první generace držela rychlostní rekord nejrychlejšího sedanu světa na německém okruhu v Nürburgringu? Ta současná druhá generace ho tam drží dodnes a dosud nepřekonána. A to už myslím svědčí nejen o brutálních výkonech, ale také o jízdních vlastnostech, když si ho nepodá ani taková ikona, jako je BMW M5 nebo Mercedes E63 AMG.

A proč vlastně američané nepoužívají ty naše skvělé malé supermoderní motory s turbem a místo toho mají jednoduché velké atmosférické motory? Jednoduše proto, že se mají rádi a mají rádi svůj život. K čemu je Vám natřikrát přeplňovaný motůrek od stěračů, když s ním musíte dvakrát do roka do servisu, protože tam zase svítí nějaká kontrolka a motor se přepnul do nouzového režimu nebo prasknul nějaký řemen? Představte si USA. San Francisco a Los Angeles vypadají na mapě, že jsou jen kousek od sebe, jenže on je to ve skutečnosti výlet jako u nás z Karlových Varů přes Brno do Ostravy. Ty vzdálenosti jsou obrovské a představa, že zůstanu viset někde v Nevadské poušti, protože motor opět stávkuje, žádného Američana opravdu neláká. Obzvlášť, když si uvědomíte, že první kamion tudy projede nejdřív za tři dny. Sám mám v autě 4,6L V8. Podle názorů odborníků by tenhle motor měl vydržet 1.200.000 km bez nutnosti jakéhokoliv zásahu, pokud budu pravidelně měnit olej a svíčky. Kde asi tak v tu dobu bude ten skvělý přeplňovaný turbo motor? No jo, ale co ta spotřeba? Nedávno jsem se vracel do Prahy, za mnou moje drahá polovička v její Fiestě, tak jsem musel pomalu, ať se za mnou nežene jak vítr. A spotřeba? 8,8L průměr, ale je fakt, že s velkým sebezapřením na to nešlápnout a v podstatě na volnoběh. No jo, když on ten V8 točí při 100km na pětku jen nějakých 1.750 ot./min. A v tom je právě to kouzlo. Samozřejmě při ostřejší jízdě jde spotřeba nahoru, ale to platí pro každý motor. Při jízdě kolem 140-150km/h se pohybuji stále do 13L/100km. Pořád je to hodně na 4,6L V8 a výkon 330HP? Názor, nechť si udělá každý sám. Jen nutno podotknout, že tenhle motor se už dva roky nevyrábí, takže žádný nový výkřik techniky to skutečně není.

Jsou lidé, kteří říkají, že se jim i ty ameriky líbí, ale že by v nich chtěli vidět diesel. A Vy se možná budete ptát, proč vlastně ti Američané tu naftu nepoužívají?  Těch důvodů je samozřejmě celá řada. Hned na začátku je třeba si říct, že naftové auto je symbolem především evropského vozového parku. Nikde jinde na světě se s ním v takhle rozšířené podobě nesetkáte. Tak jako většina ostatního světa, také pro Američany představuje benzínový motor spolehlivý standard, danný tradicí a současně tam platí názor, že nafta patří do kamen a do traktorů. Nejsou na ní prostě zvyklí a přesto, že remcají nad cenami benzínu, které jsou ostatně v přepočtu cca 17-18Kč za litr, nejsou ochotní jezdit v něčem, co byť jen vzdáleně připomíná traktor. Některé evropské prémiové značky přišly na trh v USA s diselem, v době krize, kdy se začalo šetřit, jenže byly i v této době naprosto neúspěšné. Amerika se v tomhle ohledu vydala trochu jiným směrem a tím je hybridní pohon. Možná to ani nevíte, ale americké automobilky produkují nejvíce hybridů na světě. Výběr je obrovský. Je libo rodinný sedan, veliké SUV nebo pickup? Žádný problém. Dokonce i taková obluda, jako je Cadillac Escalade v kombinaci s motorem 6,0L V8 z Corvetty a elektromotorem v hybridní verzi žere v průměru jen 11,5L/100km. A to i podle českých testů. Klobouk dolů.

Dalším podstatným faktorem je potom spolehlivost velkých atmosférických motorů, která je daná jednoduchostí konstrukce, narozdíl od přeplňovaného dieselu, aby to jejich pětimetrové auto vůbec jelo. Ostatně i v evropských zemích jako je Norsko, Švédsko nebo Švýcarsko, které mají opravdu tuhé zimy, jezdí mezi velkými SUV a pickupy především americké automobily. Ano, je to tak. Viděl jsem na vlastní oči. Módní SUV jako je Nissan Quasqai nebo VW Touran tan opravdu nehledejte a už vůbec ne v nafě. V Norských horách to v zimě opravdu nestartuje.  Největším kamenem úrazu pro diesel v USA je ale především legislativa. Možná se budete divit, ale např. státy jako je California, patří mezi země s nejpřísnějšími emisními předpisy na světě vůbec a ten diesel tam prostě neprojde STK. A jak je možné, že v Evropě ano? Jednoduché. Evropská unie si prostě zavedla dvojí metr pro měření emisí u benzínových a dieselových aut a proto i ta obří oblaka dýmu, která se valí z každého dieselu v kopci nebo při pokusu o předjíždění, jsou u nás v pořádku. Amerika je v tomhle poctivá a měří všem stejně, proto auto zahalené do sazí nemá šanci projít. Holt pro Evropskou unii jsou důležitější peníze, které tečou z prodeje dieselů, než zdraví lidí.

No jo, ale pořád přece platí, že ameriky nebrzdí a nezatáčí. Tak jak je to tedy s jízdními vlastnostmi a brzdami doopravdy? Rozdíl v brzdách opravdu je. Ale jen v nástupu účinku. V ničem jiném. U nás jsou auta nastavená tak, že prudce brzdí i při malém tlaku na pedál. Tzv. na ťuknutí. Americká auta mají charakteristiku odlišnou a brzdí tak silně, jak silně na ty brzdy šlapete. Dá se tak brzdit daleko plynuleji, ale někomu to může zpočátku dělat opravdu problém. Vy si snad opravdu myslíte, že američané nějak výrazně touží po tom, se v těch svých autech zabít kvůli tomu, že to nebrzdí? Nenechte se vysmát. Stejně jako my, používají brzdy Brembo, vrtané nebo děrované kotouče a vícepístkové brzdy. Jen hlupák si může myslet něco jiného.

Ale pořád jsou tady ty mizerné jízdní vlastnosti, protože US auta jezdí jen rovně a jsou na to nastavené podvozky. Kdo vám to řekl? Víte, že třeba můj Mustang zvládne v zatáčce stejné boční přetížení jako současná nová M3 s motorem V8? V USA dělali automobiloví novináři srovnávací test na okruhu právě se zmiňovanou M3 a zjistili, že obě auta jsou prakticky identická, co se týče brzdné dráhy, časů na okruhu, bočního přetížení, atd. A kupodivu i ve spotřebě. A stejné je to i s ostatními auty. Tady je třeba si uvědomit také fakt, že americké automobilky patří do několika koncernů, které zahrnují mimo jiné i evropské značky. Takže evropský Focus je kromě světel a výbavy identický s tím americkým a US sedany Fordu  jsou příbuzné s evropskými Volvy nebo Jaguary. Ano i to je pravda. Lincoln používá podvozky odvozené od Jaguaru, SUV potom od Land a Range Rovera. GM má v Evropě Opel nebo Saab, takže americké Chevrolety nebo Pontiacy či Buicky mají stejné nebo modifikované podvozky jako tyto evropské klony, Chrysler díky spolupráci s Mercedesem staví na podvozcích, příbuzných s touto značkou, atd. Na začátku 90. let Chrysler spolupracoval s Lamborghini, které v té době vlastnil. A proto třeba motor z Vipera byl odladěný právě u Lamborghini, které mělo v té době zkušenosti se supersportovními auty, narozdíl od Chryslera a jeho divize Dodge. Zkrátka a dobře, zapoměňte na to, že podvozky US aut se nějak výrazně liší od těch evropských. Svět je malý a ten automobilový ještě menší.

Často slyším, že americké automobily, prodávané u nás, musí být speciálně upravené, mají větší brzdy a tvrdší podvozky, aby se s tím dalo vůbec jezdit. Tohle ale uslyšíte opravdu jen u nás. Stačí si přečíst seriozní test v Německu, Francii nebo jiné západní zemi a máte jasno, kdo lže. Nedávno jsem na toto téma u nás četl test nového Chevroletu Camaro. Nádherné stylové auto se skvělým motorem i jízdními vlastnostmi, díky tomu, že ho pro nás upravili a dali silnější stabilizátory a brzdy Brembo. Už někdo řekl tomu pisálkovi, že ty Bremba mají i US verze a že podvozek je skutečně beze změn? Nemá to smysl. Některá klišé jsou u nás totiž natolik zakořeněná, že ani 20 let od revoluce se jich nezbavíme. A popravdě, moc by mně zajímalo, jak velké provize dostávají rádoby nezávislí automobiloví novináři od automobilek tady u nás. Bohužel korupce kvete i tady. Identický srovnávací test v nějakém seriozním německém časopise vyzní úplně jinak. Náhoda? To opravdu těžko.

Poslední kritizovanou věcí bývá kvalita zpracování a materiály, použité na přístrojové desce. Asi nemá smysl říkat, že většina lepších US aut má přístrojovky kompletně v kůži a to včetně aut v cenové třídě Octavie. Stejně to nikdo neuslyší. Raději přidám pár fotek současné americké produkce, ať si čtenář udělá obrázek sám o tom, jak vypadí moderní ameriky zvenku i zevnitř.  Jen dodám, že na fotkách opravdu nejsou žádné koncepty, ale pouze  sériová auta. Občas těžko uvěřit při srovnání s našimi auty a jejich  interiéry. Současně doporučím přijet se podívat na některý ze srazů amerik, které se nejen u nás, ale i v ostatních evropských zemích pořádají. Ten zvuk poctivých hřmících motorů se nedá ničím jiným nahradit.

Napsal: Knightrider

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
Fakta a mýty o amerických autech a nejen 27 Dr.Riviera janinka
2 let, 7 měsíců
Fakta a mýty o amerických autech a nejen

Foto galerie

Ford Mustang

Toto je článek o modelu Ford Mustang

ELEANOR – STÁDO DIVOKÝCH MUSTANGŮ

Ford Mustang je legenda, která se zrodila už v roce 1964 a od té doby brázdí silnice po celé planetě v několika generacích a nejrůznějších provedeních či individuálních úpravách. Tohle auto je jedna z ikon automobilového průmyslu a sen mnoha lidí. Mustang má obrovské charisma, kterému se jen tak něco nevyrovná. Já jsem měl to štěstí, že jsem si mohl tenhle sen splnit a proto se teď pokusím o svoji...

Ford Mustang Shelby GT500: 659 koní, 322 km/h

Ford na autosalonu v Los Angeles představil kromě faceliftu modelové řady Mustang také její vrcholné provedení s tradičním označením Shelby GT500. Osmiválcový 5,8litrový motor posílá na zadní kola 659 koní a 813 Nm točivého momentu.

Ford Mustang je mezi americkými sporťáky pojem. Nejvýkonnější verze s tradičním označením Shelby GT500 dostala pro modelový rok 2013 (prodávat se ale bude příští rok)...

Ford Mustang Cobra Jet 2012

V duchu vítězství

I nový Mustang Cobra Jet se nese v původním dědictví výkonu a vítězství, která ho po dlouhá roky provázely. Již v roce 2008 byla Fordem představena výroční verze Cobra Jet, která se ihned stala legendou. V roce 2010 ji pak následovala další verze, vystavěná na platformě Mustangu z roku 2010. Nejnovější Cobra Jet 2012 pokračuje ve slavné tradici a jistě se zapíše do historie závo...

Ford Mustang Shelby GT640

Vytuněná hvězda

Mustang Shelby GT500 se rychle stal hvězdou a proto německá tuningová společnost Geiger Cars přišla s balíčkem, díky kterému se zrodil „Zlatý had“ Mustang Shelby GT640. Pomalu si připravte sumu 89 000 dolarů, chcete – li 126 000 dolarů, jistě se Vám vůz zalíbí a budete ho chtít doma.

Motor

Pod kapotou automobilu je ukryt 5, 4 – litrový V8 motor o výkonu 550 koňských sil, který s...

Eleanor je zpátky!!

Tohle není nějaká v garáži zpatlaná rachotina, ale úpně nový Mustang GT500 z dílen Classic Recreations. Na přání vám ho hodí až před barák. Výkon: 770 koní.

O filmu 60 sekund si můžeme myslet své, ale jedno se musí nechat. Jeho hlavní hrdinka je vážně sexy. Ne, Angelina Jolie to není - tady jde o Eleanor. Shelby Mustang GT500, který Nicolas Cage prohání skrz město, vodní kanály a doky. Jo, a taky...

Ford Mustang Convertible ´65_

Jednoduchý součet (1945 + 18 = 1963) vedl k jednomu z největších úspěchů v poválečné historii amerického automobilového průmyslu.V roce 1960 se Lee Iacocca dostal, coby president, ke špičce Firmy Ford. Pomocí tohoto jednoduchého vzorce zjistil, že děti velkého poválečného babyboomu dosáhly v &...

Mustang pro tajný závod

Saleen S281 není s výkonem 550 koní zrovna pomalý. Tajní závodníci však chtějí víc...

Vždycky když se za velkou louží koná nějaký větší autosalon, dramaticky se zvýší četnost výskytu různě upravených Mustangů na našich stránkách. Tenhle je ale výjimečný.

Jeho celý název zní Saleen S281 Extreme Mustang Ultimate Bad Boy Edition. Vznikne v počtu pouhých pětadvaceti kusů a je určen pro slavný „tajný...


Články